Řepka je z hlediska půdní úrodnosti kvalitní plodinou. Mohutný kůlový kořen bohatě prokořeňuje půdní profil a má tak pozitivní vliv na půdní strukturu. Opadem listů a květů, rovněž tak v řepkové slámě zůstává velké množství živin na povrchu půdy a jsou tak k dispozici pro následnou plodinu. Z hlediska výživy řepka patří mezi nejintenzivnější plodiny s vysokými nároky na spotřebu živin.
Potřeba živin u ozimé řepky závisí na odběru semeny. Vedle obsahu živin v půdě je důležitým parametrem jejich přístupnost pro rostliny, která je na pH mimořádně závislá. Při hnojení následné plodiny by se měl brát zřetel na kvalitu a množství posklizňových zbytků řepky. Při hnojení resp. volbě dávky živin pro následnou plodinu by se měl brát ohled na zásobu živin v půdě, kvalitu a množství posklizňových zbytků, případně organické hnojení.
Hodnota pH půdy by neměla při pěstování řepky poklesnout pod hodnotu pH 6. Optimální pH půdy je pro řepku ozimou 6-7. Zajišťuje dostupnost živin, ochranu před chorobami a přispívá ke stabilitě drobtovité struktury. Brukvovité rostliny včetně ozimé řepky vyžadují drobtovitou strukturu a dobře provzdušené seťové lůžko. Zajištění těchto parametrů je předpokladem úspěchu při zakládání porostu. Takto připravená půda umožňuje rychlý vývoj kořenů a tak zajišťují podmínky pro přezimování. Pro vývoj kořenů je provzdušnění půdy zásadní, neboť jediným zdrojem energie pro kořeny je dýchání a to se bez kyslíku neobejde.
Drobtovitá struktura, dostupnost dalších živin, mikroklima pro nebezpečné choroby, zvláště pro řepku jako je například nádorovitost (Plasmidiophora brassicae) jsou na pH velmi závislé. Vápnění půd významně ovlivňuje příjem živin rostlinami, pozitivně ovlivňuje živinný režim půd a funkci půdního edafonu. Vápnění pozemku se provádí k předplodině ozimé řepky, aby se optimalizovaly vlivy pro zvýšení dostupnosti živin a naopak, aby se eliminovaly podmínky pro výskyt nádorovitosti brukvovitých.