Kolik dusíku potřebuje řepka?

Hnojení dusíkem je podstatný faktor pro tvorbu výnosu u ozimé řepky. Pro optimální hnojení dusíkem musí být stanoven finální výnos a tomu se musí přizpůsobit hnojení dusíkem. 

Dusík je určující faktor výnosu. Výnosový potenciál ozimé řepky je podstatně vyšší než skutečně dosahované výnosy.  Když dosáhnou špičkové výnosy 5t/ha, představuje to jen 20% z celkového množství založených květů a šešulí, které dozrají do sklizně. Důkazem obrovského výnosového potenciálu řepky ozimé jsou výsledky státních zkoušek, ve kterých jsou rekordní výnosy řepky ozimé na úrovni dvouapůlnásobku průměrných výnosů ČR. Například hybrid ATORA dosáhl ve státních zkouškách v pěstitelsky vynikajícím roce 2014 výnosů 8,42 t/ha v Hradci nad Svitavou (CHO) a 8,19 t/ha v Čáslavi (TO). Pro maximalizaci výnosového potenciálu na běžných plochách je důležité sestavení správné technologie pěstování s nejvyšším využitím hnojení dusíkem.

Ozimá řepka přijímá N ve formě nitrátů NO3-, amonných iontů NH4+ a ve formě amidické CO(NH2)2. Amonná a amidická forma N více podporuje růst kořenů, nitrátová forma více podporuje růst nadzemních částí řepky. Potřeba dusíku se uvádí v literatuře 50 kg N na 1 tunu výnosu semen (bráno včetně normativu pro nadzemní hmotu). Často existuje rozpor mezi potřebou dusíku a realizovaným odběrem. To je důvodem k velké diskusi o množství a rozdělení hnojení dusíkem.

Základní předpoklady zhodnocení dusíku rostlinami:

1.      Hluboká neporušená ornice s funkční výměnou plynů

2.      Silný do hloubky pronikající kůlový kořen

3.      Dostatečné zásobení vodou

4.      Funkční vodivé systémy v rostlinách v červnu a červenci

5.      Zpřístupňování živin z organické hmoty (mineralizace)

Pro stanovení celkového odběru dusíku je nejobtížnější správný a realistický odhad očekávaného výnosu. Při očekávaném výnosu 4 t/ha odpovídá podle běžné kalkulace celková potřeba dusíku 200 kg/ha. Od této hodnoty se odečte obsah Nmin, případná dávka dusíku aplikovaná v organických hnojivech dle předpokládané doby mineralizace a množství dusíku po předplodině (např. rostliny čeledi bobovité) a tím získáme množství dusíku, které bychom měli dodat minerálními hnojivy.   

V roce 2015 byl v podmínkách praxe členů SPZO nejvyšší průměrný výnos řepky ozimé na podnik 5,43 t/ha (hybrid INSPIRATION 5,7 t/ha). To při kalkulaci celkového odebraného dusíku rostlinami odpovídá 271,5 kg dusíku při normativu 50 kg N/1tunu produkce. Je důležité zdůraznit, že ne veškerý dusík odebíraný rostlinami pochází z minerálního hnojení. Část dusíku pochází z půdní zásoby resp. je uvolněn při mineralizaci organické hmoty. Pokud budeme postupovat výpočtem pak v tomto případě bylo 13 % dusíku vykryto obsahem Nmin v půdě. Jarní hnojení dusíkem je pro řepku ozimou stěžejní (základní hnojení řepky ozimé viz kapitola „Základní hnojení řepky ozimé“) . Pro korekturu dávek dusíku aplikovaných na jaře lze využít stanovení obsahu Nmin v půdě, který se stanovuje v závislosti na podmínkách počasí v průběhu první poloviny února, nebo můžeme využít chemického rozboru rostliny provedeného těsně před nebo po podzimním zámrazu.

Při hnojení dusíkem je vhodné také přihlédnout k typu hybridu. Kompaktní hybridy MARATHON, SHERPA, ROHAN reagují na intenzifikační opatření méně. To je dáno jejich habitem. Tvoří kratší porosty s vysokým využitím dusíku. Oproti základní agrotechnice je výnos kompaktních hybridů v intenzivním systému v průměru o 6 % vyšší. Robustní hybridy jako ATORA, INSPIRATION, MERCEDES reagují na intenzifikační opatření navýšením výnosu v průměru o 10 %.

Využití dusíku výrazně stoupá s dostupností síry, protože síra je nedílnou součástí aminokyselin cystein a methionin. Brukvovité rostliny jsou na síru velmi náročné. Hnojení sírou vzhledem k typům hnojiv zpravidla probíhá zároveň s hnojením dusíkem. Více se dočtete v kapitole „Hnojení sírou a mikroelementy“.

 



8