Setí řepky v suchých oblastech je vždy obtížné. Jsou možnosti jak zlepšit stabilizaci porostů?

V mnoha oblastech střední Evropy převládá již 2 roky větší či menší sucho. V současné době je mnoho půd vyschlých nejen ve vrchní části ornice, nýbrž v celé prokořeněné vrstvě půdy. Sací síla kořenů anebo také kapilární póry odvedly z podorničí poslední zbytky vody, která byla přístupná pro rostliny. Tyto extrémní situace byly známy z oblasti jižní a jihovýchodní Evropy. Aby se doplnily tyto zásoby, je potřeba podle typu půdy 150-400 litrů vody na m2. Fatální by bylo, pokud by toto množství vody spadlo nyní před setím. V současné době je v půdě jen minimální vlhkost pro zpracování půdy, zasetí a vzejití.

Je možno docílit dobré porosty řepky při suchu?

Díky silnému kůlovému kořenu bude rostlina lépe kompenzovat ztráty listů během zimy.
Dobrý porost řepky by měl mít před zimou 35-45 rovnoměrně vyvinutých rostlin. Příliš málo rostlin zvyšuje riziko škůdců (např. mšic). Příliš vysoký počet znamená zvýšené riziko ztráty vitality jednotlivých rostlin. Právě proto by měly mít rostliny před zimou 8-12 lístků, a rovněž hluboký kůlový kořen s průměrem kořenového krčku 1-1,5 cm.

Až do stadia 4 lístků roste řepka pomalu a je náchylná na problémy v půdě. V této počáteční fázi je důležité, že kořen může růst neporušen do hloubky. To platí nejlépe, když hustota půdy se do hloubky zvyšuje. Podpora pronikání kořene do hloubky plní mnoho funkcí. Důležitou funkcí je zásobování vodou za stresových podmínek.  Na základě této skutečnosti může rostlina čerpat živiny také z hlubších vrstev půdy. Porosty s hlubokým kořenovým systémem jsou v příjmu živin efektivnější. Další positivní faktor hlubokého prokořenění je následující: Následná plodina může využít kořenů řepky, které jsou do hloubky a tam intenzivně zakořeňovat. Z toho vyplývá, že řepka je vynikající předplodina.

Správná příprava půdy pro stabilní a vysoké výnosy

První pracovní operací za suchých podmínek je povrchové zpracování půdy k porušení kapilarity. To by mělo zabránit, že existující zbytky vláhy budou bez využití ztraceny. Ploché zpracování je rovněž předpokladem pro vzcházení výdrolu obilovin a pro vzcházení plevelů a plevelných trav, pokud to půdní vlhkost dovoluje. Dobré utužení půdy při plochém zpracování je nutno provést mechanizací s velkým výkonem při nízkých nákladech.

Další kroky ve zpracování strniště a přípravě půdy musíme důkladně zvážit provést je ve správný termín. Protože špatné zpracování půdy může vést k dalšímu vysychání půdy.

Je ve vrstvě zpracovávané půdy nebo pod ní ještě dostatek vláhy? Jasno získáme jen s rýčem! Pokud ještě vlhkost v půdě je, nesmí se dostat nahoru, aby se odpařila. Eventuelně by se mělo provést mělké zpracování na dobrých půdách, aby se obnovila kapilarita po vzniku škraloupu, pokud je ještě delší doba do setí. Jinak ale platí, tato zbytková vlhkost by se měla využít při hlubším zpracování přímo pro setí.  To znamená po každém zpracování půdy okamžité lehké utužení a bezprostředně provést setí. Za horkého počasí provádět zpracování půdy a setí v nočním nebo časně ranních hodinách, aby se zabránilo co nejvíce neproduktivnímu odpařování.

Pokud je půda naopak hrudovitá a plně vyschlá, nelze brát ohled na vodu šetřící nakypření. Naopak by několik týdnů před plánovaným termínem setí mělo být provedeno zpracování půdy na požadovanou hloubku. Pak je nutno provést před setím mírné nakypření s nadějí, že spadnou nějaké srážky, které půda přijme. Pokud prší do setí jen málo, je provlhčena jen horní část půdy, tak se nesmí hlouběji kypřit, aby se dodatečně nedostávala na povrch suchá půda. Čím je větší sucho, tím je důležitější provést povrchové zpracování a bezprostředně potom utužení půdy.

Při dobré půdní struktuře je možno provést dokonce přímé setí do strniště, pokud není problémem sláma a secí stroj má kapacitu silného tlaku na vytvoření secí rýhy. Důležité je umístnění semene na pevnější podklad a také dostatek jemné půdy.
Jaké postupy při setí?

Správný způsob setí závisí v prvé řadě od techniky, která je k dispozici a rovněž od vlhkosti půdy. V suchých oblastech je rozšířené setí do mulče. Také se často aplikuje Strip Till včetně přímého setí. Všechny postupy jsou v principu vhodné, pokud nejsou specifické požadavky. Moderní secí stroje nabízí často možnost hnojení pod patu. Čím mělčeji se provádí zpracování půdy, tím důležitější je tato možnost, aby se živiny – zvláště fosfor – dostaly do hlubších vrstev ornice. Alternativně mohou tuto funkci nahradit orba nebo žížaly. Právě v suchých oblastech je příjem živin z vrchních vrstev ornice kvůli suchu velmi silně omezen.

Je jedno, která secí technologie se použije při setí řepky, hlavní je aby sláma nečinila problémy. Čím delší a čerstvější je sláma, tím hůře se nechá zapravit a zpětně utužit. Dlouhá sláma „plave“ na povrchu. Právě při setí do mulče a přímých výsevech dlouhá, tuhá sláma je přejeta secími botkami a zatlačena do secí rýhy. Drobné semínko řepky pak nemá kontakt s půdou a nemá tak dostatek vláhy ke klíčení. Mezerovité porosty a špatné zakořenění jsou důsledkem takového setí. Nejvhodnější je provádět řezání slámy na krátké kousky (žádoucí je délka řezané slámy pod 5 cm) a také dobré zapravení slámy. Také hubení myší může požadovat hlubší zpracování branami (pracovní hloubka 15-20 cm), je rozumná aby se narušily myší nory.

Všeobecně platí:  Čím nepříznivější jsou podmínky pro zpracování půdy a přípravu pro setí, tím důležitější jsou vlastnosti odrůd jako rychlost růstu, tolerance stresu a regenerační potenciál.

…. a do jaké hloubky set?

Hloubka setí musí být přizpůsobena podmínkám při setí. Jako rozhodující je pro semeno řepky cca 2 dny pro klíčení a pak roste jeden cm za den. Při hloubce od 2-3 cm a normálním počasí požaduje řepka na vzejití 5 dní.

Pokud je půdní vlhkost omezena, ale stále je nějaká k dispozici, mělo by se set 1-2 cm hlouběji na 3-4 cm. Důležité je utužení půdy a dostatek jemné půdy, aby se osivo napojilo na kapilární vodu. Kvalita uložení v půdě a utužení musí souhlasit! Právě stará technika nemusí těmto požadavkům vyhovovat, proto pomalejší pojezdová rychlost by mohla pomoci. Moderní secí stroje jsou technicky vhodnější k tomu, aby přesně uložily osivo, zajistily dobré utužení a přitom splnily nároky na plošný výkon.

Pokud není v celém horizontu k dispozici žádná vláha, jak tomu bylo na podzim 2018 je výhodnější ploché setí do prachu. Místo srážek které předpovídala meteorologické předpovědi, nespadly žádné srážky nebo málo litrů na m2. Nejlepší vzcházení bylo na písčitých půdách a mělké setí. Na písčitých půdách proniká malé množství srážek více do hloubky, poněvadž půda sama je sotva schopná je udržet. Čím těžší je půda, tím více vody je schopna udržet. Při malém množství srážek zůstává voda ve vrchních cm půdy viset a nedostane se k semeni. Vyschlé jílovité půdy vážou vodu tak silně, že není rostlinám dostupná. Přes lepší polní vzcházivost při setí do malé hloubky jsou ale problém, když včas nezaprší, aby se rostliny udržely při životě. Zaschlé rostliny se začnou vyskytovat zvláště tam, kde byla hrudovitá půda. Tvorbě hrud by se mělo při přípravě vyhnout (lépe provést 2x přejetí po pozemku jak provést hloubkové zpracování s vytažením hrud). Hrubé brázdy (po orbě nebo kutivátorování) musí být ihned zmenšeny, pokud je půda čerstvá ke zpracování.

U mokrých půd dochází k omezenému obsahu kyslíku a pomalejšímu oteplování půdy a rychlému klíčení. Mělké setí (1-2 cm) nabízí své přednosti. To platí také pro pozdní setí.

Když řepka vzešla, výdrol se stává konkurentem v boji o vodu v suchých podmínkách vzcházení, a proto musí být bezpodmínečně co nejdříve zlikvidován. Na podzim je povinnou podporou zajištění boru (např. 300 g boru/ha). K tomu patří i požadavek přerušení růstu (zkrácení) lodyhy na podzim. To je nejlepší předpoklad dobrého přezimování.

Residua sulfonylmočoviny? Řeřichový test zajistí bezpečnost pro setí řepky

Při déle trvajícím suchu je omezena schopnost odbourávání sulfonylmočoviny. Kdo si není jistý, zda na pozemku nejsou residua na pozemcích určených k setí řepky, eventuelně, zda se nejedná o rezidua z aplikace pro další předcházející plodiny, měl by si provést řeřichový test. Řeřicha reaguje velmi citlivě na residua sulfonyl-močoviny v půdě. Současně klíčí řeřicha velmi rychle, tak že je možno zjistit případné problémy během několika dní. Nejlepší je odebrat půdní vzorky z půdy:

Z vrchních 5 cm půdy
Z promíchaných vzorků odebraných z hloubky 15-25 cm
Z neošetřené kontrolní plochy pro srovnání

Půdu zavlažovat a semena řeřichy lehce zapravit do půdy. Důležité: Půda nesmí vyschnout během testu. Semena řeřichy je možno zakoupit v mnoha supermarketech, diskontních prodejnách nebo stavebninách.

Řepka je citlivější na eventuelní rezidua více než řeřicha. Zřetelné symptomy na řeřiše neznamenají žádny zásadní problém pro setí řepky. Dlouhodobé zkušenosti potvrzují v těchto případech význam promísení půdy při zpracování půdy. Čím častěji, a čím hlouběji odebírat vzorky již promíchané půdy. Písčité půdy jsou obvykle více zasaženy než jílovité půdy, poněvadž účinné látky jsou navázány na jílovité částečky. Pokud řeřichový test potvrdí rezidua, doporučuje se na zasažených pozemcích provést setí odrůd Clearfield. Lehké poškozená řepka může přesto odrůst.